Jak jsem se opět jednou ztratila...

10. srpna 2014 v 20:44
Já na blog nezapomněla. Jen neměla o čem psát a když bylo o čem psát, nebyla nálada psát a tak dál...

Jó zní to jednoduše - z nádraží prostě půjdeš na tábořiště. Ale kudy? No doprava tam, rovně támhle. Věděli jste, že rovně je strašně subjektivní pojem? Ale strašně! Já s orientačním smyslem vyjádřeným v setinách se vydala z nádraží hledat tábořiště uprostřed lesa. S papírem v ruce a batohem na zádech. Díkybohu za batoh, ta voda v něm mě zachránila. Můj orientační smysl navíc posunulo do mínusu vedro a totální nasranost na sebe samou ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že jsem se ztratila. A co teprve ta chvíle, kdy jsem si uvědomila, že jsem se neztratila, ale jen to vzala trochu okolo. Juch.
No...teď už s tím nic neudělám. Teď už můžu jen trpět sluncem vyprovokovanou bolestí hlavy a lehce uchozenýma nohama.

Tak jsem se tak rozhodla, že využiji na cca rok poslední příležitosti vidět osoby blízké mému srdci, přesvědčím světlo mého života, aby jelo se mnou a pak elegantně trefíme do toho zatracenýho lesa. Ejhle. Chyba lávky. Světlo mého života mi na cestu jaksi svítit odmítlo, to znamenalo, že pojedu sama. No už z toho faktu jsem byla lehce deprimovaná, protože... no krátce a stručně řečeno, protože se znám. A neoplívám zrovna inteligentním technickým společníkem aneb ať žijou tlačítkové telefony! A se svým úžasným tlačítkovým telefonem jsem vystoupila z vlaku s návodem na cestu v ruce a ani ten návod mi nepomohl. Nemám s tím jít do Talentmanie?


Protože se ztratit se s podrobným návodem v ruce?! Uarghrrrrrr... Procházka to byla asi zdravá, fajn okolí, ale probůh, proč já někdy nemůžu někam trefit místo, abych se raději vracela na vlakové nádraží?!
 


Komentáře

1 Blanka Blanka | Web | 10. srpna 2014 v 20:54 | Reagovat

Mám podobný orientační smysl jako ty, tudíž tě naprosto chápu ;)

2 Dr.Softie Dr.Softie | Web | 13. srpna 2014 v 18:15 | Reagovat

Koničiva.
Múj orientační smysl znamená čtení turistických cedulí a následování správné barvy. Je mi tě vskutku líto. Jen ti chci sdělit, že bychom se mohly setkat poslední týden v srpnu. To už tu jsi, že? Protože na můj pozdrav na FB jsi mi neodpověděla. My teď jedeme také pryč. Tak si užij tábor. Jsou tam Itsuki a Erich? Každopádně, pozdravuj všechny, protože Doctor Who jde do-pře-du, a běží na-dvoj-ce! A já tančím uličkou, i s ruličkou (toaleťáku). Má poetická seance by měla skončit. Užij si to a snad se uvidíme (protože mám spoustu toho, co chceš slyšet) *blbě se směje* Ještě jsem chtěla napsat něco... jo, mám nový článek na blogu. Húú...jak sis minule stěžovala, že nepíšu.

3 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 18. srpna 2014 v 20:55 | Reagovat

Hej, tak to se přidávám mezi orientační okoloběžce ;) povedl se mi dobrý husarský kousek na letošním TC, chtěla jsem si jen zkrátit cestu do tábořiště.. když vyjdete z místa A, jdete kilásek po rovné silnici do místa B, pak kolmo od silnice po stezce na místo C a odsud po lesní pěšině rovnoběžné se silnicí až do místa D, odkud se musíte vracet zas přes C-B-doA, koho by nenapadlo, že si to střihne skrz světlý háječek, který může mít v šíři tak max. 200m?
..jasnačka.. jenže koho mělo napadnout, že většinu těch 200m zabírá vojenské pásmo a zbytek rokle, takže zkracovač bude nucen - je-li příliš paličatý, žíznivý, unavený a k nepříčetnosti nasraný, než aby se potupně vrátil - 4x přelézt plot s ostnatým drátem nahoře, 4x bránu s o-d-n, 2x se proplazit pod čímsi s o-d-n, obejít strž kilometrovým obloukem a snažit se cestou nevnímat cedule s výhružkami typu "vojenské pásmo, nebezpečí zastřelení".. zelení mozci zatracení, do mraveniště s nima..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama