Víte, že jsem nezbořila Prahu?

17. srpna 2014 v 18:15
Cestou na tábor jsem se sice ztratila, ale heslo k blogu jsem neztratila ani náhodou a v Praze jsem měla průvodce. A jelikož jsem měla průvodce mohla jsem si hlavní město parádně užít. Tedy hned po tom, co mi skončily nervy ze setkání s tátou mého nejúžasnějšího a nejdokonalejšího přítele, pochopitelně.
Cíl cesty? Dinopark! Tak tedy se zpožděním trvajícím od 8.8. kdy byl výlet podniknut (je to doba co? já vím, ale Krkonoše jsou Krkonoše, špatně se tam píšou články, takže prakticky mám zpoždění jen 3 dny - bože jak já jsem šikovná na výmluvy) přidávám pár fotek. Jak jinak než dinosaurů.




Kuuuk. Tenhle fešák nás vítal hned na začátku. Je strašně úsměvný, že všichni dinosauři měli standartní pohyb hlavy jakoby hlavou naznačovali "ano" nebo "ne".
Sympaťák ne?




S úsměvem jde všechno líp. Docela smutný je ten vylomený zub. Chápete co lidi na tom ničení mají? Já ani ne.








Taky si myslíte, že by se dinosaurům neměly podávat drogy? Ale vážně, tenhle sympoš mě strašně pobavil. Díkybohu jen pobavil, neposvačil.
Víte, že bych na něj nechtěla spadnout? Asi by to bolelo. Když jsem zmiňovala Ty zuby k čemu je házet po exponátech kameny? K čemu? Bože držte ty děti v bezpečné vzdálenosti, rodiče.

Tak tomu se říká vychovaný potomek. Nejedno dítě by si mělo vzít příklad z jejich poslušné nehybnosti. Trochu jsem ale nepobrala logiku toho ukázat jen mláďata, ale ne dospělé příslušníky druhu. Fantazie je skvělá věc, ale přece jen...

Vážně si ho nemůžu vzít domů? Ale vážně? Achjo. Další věc, která mě zklamala: Neuvěřitelně málo informací. Jasně, je fajn vidět dinosaury, ale já bych o nich přece jen ráda věděla i něco víc než přibližnou velikost, období kdy žili a jestli se živili masem. Mimochodem to, čím se živili snad poznám na první pohled ne? Zbytečná informace.
Chvíli jsem uvažovala, že začnu žárlit na fascinaci, kterou tomuhle týpkovi věnoval můj doprovod. Došla jsem ale k závěru, že křídla ani zobák nemám a velikost a tvar těla bych raději posunula jiným než dinosauřím směrem.

Asi nechci vědět co měl na oběd s tím jak se tváří. I když, nebyla jsem to já, neměla bych si stěžovat, že ano. Mimochodem já měla na oběd výbornou pizzu, kdo ví jestli jsem si jí tak úplně vychutnala, nervozita asi dělala svoje, ale prý jsem sympatická. Další věc, která mi trochu, trochu víc, narušovala atmosféru byly ty budovy v pozadí. V tomhle mnou známé dinoparky vedou - nejsou totiž na střeše, kde příšerně praží slunce a k tomu nic jako paneláky v pozadí nekazí atmošku.


Nechápu jak na té střeše mohl pozřít něco jiného než zmrzlinu.
Zmrzlinu nebo nejstudenější dezert na světě zmražený na teplotu - 35°C, který chutná naprosto božsky.
Doufám, že na to někde ještě narazím.

Slávu až do nebe provolávat pražskému dinoparku rozhodně nebudu. Ať žije Vyškov! Ale pokud bych měla něco vyzdvihnout a nebyl by to nejstudenější dezert asi by to byla naučný stánek/stanoviště/nevím jak to pojmenovat s ukázkami zkamenělin a hlavně informacemi. Mohlo jich být víc, ale dejme tomu. A pak to kino mě docela příjemně překvapilo. Bylo to zábavné.









Úprava fotek: pixlr.com
Fotograf: Panra/ Její přítel
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama