Sto let za opicema? Jasný!

11. září 2014 v 12:46
To je tak, když používáte ze zásady google chrome a pořád netušíte, proč Vám ten blog nejde, protože jste sto let za opicema. A ejhle! Ono stačí změnit prohlížeč!
Měla bych se naučit, psát články i jinam než přímo na blog, třeba to wordu nebo tak, pak bych sem měla co dát.
Takhle si jen postěžuju na podivnost světa:
1. Prestižní škola? Podle mého by se tomu mělo říkat chaos a ne jinak.
2. Prestižní škola? Navrhuju dát jako součást přijímacího řízení test na slepičí chování a v případě pozitivního výsledku vyhodit! Hned, než se to začne množit!
3. Prestižní škola? Co se domluvit co bude říkat ředitelka a co učitelka?
4. Druhý týden školy? Proč nebýt nemocná, že jo?

Aneb, ano, brzo mi jebne. -_-"

Další věc, kterou nepobírám:
útulky.
V každé druhé větě žádost o pomoc, ale že by někdo odpověděl na mail? Nebo zvedl telefon? Jen za dnešek jsem obvolala čtyři útulky. Ani v jediném mi nezvedly telefon, ani v jediném! Fajn, to by se dalo pochopit. Mají hodně práce.
Ale když vidím na fb stránce příspěvek "před méně než minutou", ale na zprávu mi neodepíšou? Nicméně příspěvky vesele připívají? Co to je za jednání tohleto? Ono se pak špatně pomáhá, když není jakákoli snaha se vyjádřit.

A další:
lidi,
kteří si řeknou o pomoc jen, když něco potřebují. To jsou ale "kamarádi" co? A že já vždycky nalítnu. A víte co je horší? Tihle lidi tvoří většinu mojí rodiny. Přijedu domů, babička mě solidně zkritizuje, že jsem se neozvala, že přijedu, ačkoli jsme spolu dva dny předtím mluvily a říkala jsem, že přijedu. Nevadí. Mám přijet zase, tak jí vzorně volám, nezvedne. Volám jí o den později, zase nic. No ok. Tak si mě ignoruj, babi. A pak zazvoní telefon, kdopak to volá? Babička. Nemám si na víkend nic plánovat, abych jí pomohla se psem, kterého mi sprostě ukradla. Hezké. (Že cesta tam a zpět stojí 400, to je detail, že ano.)

V neposlední řadě:
šílené slepicokachny.
Proč chodíme do školy? Moje odpověď: vědomosti. Pravděpodobná odpověď šílených slepicokachen: abychom dělali píčoviny a bordel, že nejde slyšet učitelku, která stojí dva metry ode mě a otravovali život svým ječením, pištěním, malováním se v hodinách a rádoby vtipně drzými poznámkami. Víte co? Stýská se mi po gymplu. Tam byla jen jedna. -_-"

Nesmím zapomenout na:
inteligentní učitele.
Tak nějak bych chtěla, aby to slovo inteligentní nemuselo být myšleno ironicky. Ale copak mi inteligentní člověk řekne, že piercing v jazyku nesmím mít, protože by mi mohl chytnout? Chápu, že musím mít vlasy v culíku, aby mi nezavadili o plamen kahanu, ale i v případě, že bych snad k tomu kahanu přibližovala jazyk: jak může chirurgická ocel/titan chytnout? Já počítala s tím, že ho budu muset vyndávat, nebo alespoň nahrazovat, ale nikdy jsem si nemyslela, že kvůli tomu, aby náhodou nevzplanul. V jazyku. Z chirurgické oceli/titanu. Jsem zvědavá co mi paní učitelka řekne o tetování, to zas bude perla.

"Jak se máš?"
"Skvěle..."
"A mohla bys mi pomoct s...?"

 


Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 11. září 2014 v 15:25 | Reagovat

Prestižní školy jsou jen v pohádkách, u nás máme vymývárny mozků. :)

2 DrSoftie DrSoftie | 12. září 2014 v 15:47 | Reagovat

Možná u nás byla jen jedna, za to o tom, jak neslyšíme paní učitelku v matematice je to pořád stejné. Co s tím naděláš...
A taky jsem nemocná. A to dnes jdu ještě do tanečních. Takže... KEEP CALM AND WRITE YOUR FRIEND, WATCH NCIS AND SHIP McKIRK.

3 prakticky-neprakticky prakticky-neprakticky | E-mail | Web | 4. října 2014 v 15:13 | Reagovat

Ahoj,
na škole se nikdy nezavděčíš všem a vždy se najde někdo, kdo Tě bude neuvěřitelně štvát. Například ve škole, kam jsem chodila, jsme měli téměř čistě dámský kolektiv. To peklo si umí představit jen málokdo...
Co se týče inteligentních učitelů, jeden zápich bych také měla. Na základní škole, kam jsem chodila, byl jeden učitel (fyzika a pracovní činnosti), který se výše popsanému případu v článku směle vyrovná. Připravoval nějaké kluky na fyzikální soutěž.
"Budeme počítat obsah čtverce, načrtněte si obdélník." Po tomto nesmyslu už se neopravil... :D

Co se týče prestižních škol, je to více méně otázka štěstí. Střední škola, kterou jsem navštěvovala svého času já, se také honosila označením prestižní a ještě k tomu soukromá. Nebylo to špatné a dokonce bych to v ČR označila za nadstandart, ale jak už jsem psala, nikdy se nejde zavděčit všem a vždy se najde někdo, kdo bude jindy příjemnou atmosféru ničit. V mém případě to byl onen dámský kolektiv.
Hlavu vzhůru přeje
Prakticky - nepraktická

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama