Všechnochuť V.

12. listopadu 2014 v 20:04
I´m Falling Down Into (Padám dolů)
My shadow (Do mého stínu)

Jó, přesně tam a ještě dál.
ALE... já nechci.
Jen je tu spoustu chapadel, která mě tam táhnou.
*PLESK* Výmluvy!
Jen... jsem někde na cestě k tomu,
co jsem byla před několika lety.
Vlastní vinnou?
A já nechci.
Protože se mi líbí být ta sebevědomá.
A klidně budu za mrchu (jakože jsem), ale chci se sebou být spokojená.
V tuhle chvíli jsem,
otázka zní: na jak dlouho?
Iki wo hisomete (Se zatajeným dechem)
Matte iru Deadly Night? (Smrtící noc už čeká)

Předmětem hádek mě se mnou se stává jak dlouho je únosná lež,
i když chrání před bolestivou upřímností.
Myslím, že jsem ten člověk, který Vám řekne co si myslí a tím to končí. Tečka.
A i s vědomím, že upřímnost toho druhého zabolí.
Sama jsem ale ráda, když vím na čem jsem.
ALE...
...tentokrát...
...až k tomu dojde...
...to bude bolet mě...
...možná i víc než dotyčného.
A toho se bojím.
Bojím se, že vlivem toho spadnu do víru ze kterého se těžko škrábe zpátky na pevnou zem...

Chtělo by to inspiraci s mocí zažehnat krizi.
Chtělo by to k motivaci k tomu pořádně se vyspat.
Chtělo by to cokoli (!!) co by mě donutilo dýchat v intervalech, které se schodují se životem.

Hoshi wo kudaki (Rozbiju hvězdy a)
Kazari tsuketa (Ozdobím s nimi)
Black paper moon (Měsíc z černého papíru)
Shinjite kureta nara (Když ve mě budeš mít důvěru)

No jo, ta důvěra...


 


Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 15. listopadu 2014 v 14:08 | Reagovat

hezky blog, zvu te na svuj

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama