Všechnochuť VI.

19. prosince 2014 v 20:59
"Vyspi se a bude líp."

Tuhle větu jsem slýchávala jako o pár let mladší holčička s copánkama, vždycky, když jsem byla smutná, něco se mi nepovedlo a tak podobně. Poslal mě do postele a klidně vedle mě spal celou noc jen proto, že jsem byla smutná.

A víte co? Tahle technika u mě vždycky fungovala. Tehdy.
Jdu ji zkusit ozkoušet pro dnešek.

"A mě si nepozval?"
"No jeho znám dýl a budou tam jenom A, M a C..."
"A jak dlouho znáš M?"
"No...přiznávám, kratší dobu, než tebe, ale..."
"Ale?"
"Ale sama se nabídla."
"Taky bych se nabídla, kdybych o něčem věděla."

Mrzí mě, že člověk, kterého jsem x hodin utěšovala a zvedala mu telefon o půlnoci mnohem raději pozve na svůj maturiťák holku, kterou zná tak čtvrtinu času, co mě a... no nemá cenu o tom mluvit, když s tím stejně nic neudělám.
Mimochodem ona M to má 4 hodiny cesty, zatímco já hodinu. Ta logika mě fascinuje.
A štve a mrzí.

"Co ty testy?"
"Játra fajn, srdce fajn, ale plíce..."
"Ano?"
"Půl roku než se začnou trápit..."

Půl roku než se rozloučím s potkankama. Šla jsem do toho s tím, že se něco podobného může stát a snad ani nechtěla navázat vztah jako k mazlíčkům, ale chyba se vbloudila, zabloudila a už nevybloudila.


K tomu se mi nechce načíst Dr. House, to mi ty prázdniny začínají vstkutku krásně.
Tak jako v klidu, míru a dobré náladě, že?

"Byl to úžasný člověk."

Tu větu jsem slyšela na jeho pohřbu a pak ještě milionkrát potom od ostatních a mnohem víckrát ve vlastní hlavně.
Kdybych byla jen z poloviny tak úžasná. Kdybych byla jen z poloviny tak silná. Kdybych byla jen z poloviny tak hodná...

...Dobrou noc.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama